Jírovec

Vzpomínám na tebe jírovče,

kolik se toho tam dálo,

všechno se krátí a dělí,

anglicky, česky je málo,

prkénko s koly a mnozí voli,

všechno má šťávu, máloco bolí.


Jírovče snad-li kveteš či ti jen pupeny raší,

bude ti jistě spoustu let, dýchej dál bratře můj starší.


Takových volných i krásných chvil,

vzduchem si pytlík létá,

zakrytí listím, pískot - hej

množí se bylina setá.

Ač každý jiný, jedno nás pojí,

život, co žijem, ten za to stojí.